Co už proběhlo

12.11.2011 - APROPO DĚKUJE VŠEM, KTEŘÍ PODPOŘILI 10. BENEFIČÍNÍ PŘEDSTAVENÍ

Po několika měsíčních přípravách proběhlo v sobotu 12. 11. 2011 jubilejní 10. benefiční představení občanského sdružení Apropo v jičínském Masarykově divadle. Návštěvníci si mohli užívat atmosféry Divokého západu, kterou jim účinkující zprostředkovali svými vystoupeními, kostýmy i výzdobou sálu a předsálí.

„Zkvalitňování života lidí kolem nás dělá svět lepším pro nás všechny. Navzdory těžším výchozím podmínkám je obdivuhodné, kolik šikovnosti a umu APROPO při svých aktivitách předvádí. Klienti i členové sdružení dokážou připravit program, který Vás zaujme a nadchne jako od profesionálních umělců,“ uvádí jednatel sponzorské firmy Microrisc Vladimír Šulc.

Celkový výtěžek představení poprvé prolomil hranici čtyř set tisíc korun a celková částka dosáhla výše 458 968 Kč.

Apropo děkuje všem štědrým sponzorům, kteří předali šeky ve výši 410 000 Kč. Mezi ně patří i Redakce pohádkových novin, která Apropu přinesla výtěžek z prodeje Pohádkových novin na zářijovém festivalu Jičín město pohádky.

Apropo děkuje Všem návštěvníkům benefičního představení, kteří věnovali na dobrovolném vstupném, dobrovolném zaplacení šatny a koupí výrobků dětí z Apropa 48 968 Kč.

V neposlední řadě patří dík všem, kteří nezištně pomáhali s organizací celého večera. Zajistili návrh a tisk plakátů a šeků, květiny, zapůjčení dekorace, natáčení a fotografování celé akce. Kulturním zařízením města Jičína děkuje za zapůjčení prostor a odbornou pomoc s vytvořením westernové atmosféry.

Vy všichni pomůžete vybavit 2. cvičný byt, který slouží k nácviku soběstačnosti stále rostoucímu počtu mladých dospělých s postižením, kteří se připravují na život mimo školní lavice. Za to Vám všem děkujeme.

Budeme se těšit příští rok nashledanou.

12.11.2011 - Benefice Apropa

Nezisková organizace Apropo, která již od roku 1996 pomáhá rodinám s postiženým dítětem vést plnohodnotný život pořádala 12. listopadu 2011 benefiční představení. Stalo se již od roku 2002 zvykem, že zve své přátele, donátory, všechny Jičíňáky, prostě širokou veřejnost na společně prožité podzimní odpoledne v Masarykově divadle v Jičíně, které se vždy nese v duchu velikého dávání a přijímání.

Jaké byla letos benefice?
Divoká a nebezpečná. Divadlo se proměnilo na divoký západ včetně saloonu, baru, kasina, kankánu, rodea, lasa a biče.
Slavnostní a výjimečná. V Masarykově divadle se totiž slavily narozeniny - apropácké benefiční představení mělo 10. výročí. Nechyběl dort a přípitek, ke kterému se na podiu sešlo současné vedení organizace, zakladatelky tradice benefic, zástupce Města Jičína pan místostarosta Miloslav Kůta, nejvěrnější partner benefičních představení pan Václav Mládek ze společnosti Elektrospoj s.r.o a nově jmenovaný patron Apropa pan Jaromír Ferbr ze společnosti Lázně Bělohrad a.s.

Desáté benefiční představení se zapíše do historie i svým rekordním výtěžkem. Poprvé prolomil hranici čtyř set tisíc korun a celková částka dosáhla výše 458 968 Kč.

Největší radost organizátorům letošního představení udělali diváci, kteří zaplnili divadelní sál snad skoro do posledního místečka. Dobrovolným vstupným a koupí výrobků dětí z Apropa zvýšili výtěžek o 48 968 Kč. Veřejnost tak dala najevo, že jim slova jako sounáležitost a charita není cizí. Apropo si velice váží této podpory, protože ve stejné době probíhalo slavnostní otevření zastřešeného zimního stadionu a byly obavy, že na benefici zavítá méně lidí, než obvykle. Nestalo se tak, lidé přišli a vytvořili úžasnou atmosféru. V závěru představení odměnili vystupující i organizátory povstáním a potleskem.

Výtěžek představení bude použit na vybavení druhého cvičného bytu, který bude sloužit k nácviku soběstačnosti stále rostoucímu počtu mladých dospělých s postižením, kteří se připravují na život mimo školní lavice. V Denním stacionáři APROPO mají dobrou zkušenost s provozem jednoho cvičného bytu a proto je občanské sdružení rádo, že mu Město Jičín vyšlo vstříc a dalo mu do pronájmu bezbariérový byt v ul. Přátelství v Jičíně. Ředitelka Apropa k tomu říká: „Nezisková organizace Apropo mimo svojí spolkovou činnost zajišťuje také veřejnou službu denního stacionáře a osobní asistence. V současné době ji pravidelně využívá na 30 klientů. Roční rozpočet na zajištění provozu se pohybuje okolo 6 mil. Kč. Zhruba ½ pokrývají dotace MPSV. Druhou polovinu se snažíme zajistit příspěvky od obcí a měst, od Královéhradeckého kraje, příspěvky od uživatelů služeb a dalších zdrojů. Podle dosavadních informací dotace od státu na příští rok výrazně klesnou. Snažíme se proto najít nové příležitosti a zdroje, jak zajistit financování. Velice důležitá je pro nás podpora města a jeho snaha řešit zajištění podmínek pro poskytování nezbytných služeb pro občany Jičína.“ Apropo poskytuje odborné služby dětem a mladým dospělým s těžkým postižením. Svoji činnost dokáže představit veřejnosti nejen na tradičních benefičních představeních, ale i pomocí kvalitní propagace. Výroční zpráva Apropa za rok 2010 byla vyhlášena jako druhá nejlepší zpráva v celostátní soutěži neziskových organizací Být vidět.

Na závěr slova jednoho z patronů Apropa MUDr. Mileny Černé, ředitelky Výboru dobré vůle – Nadace Olgy Havlové: "Každý člověk, který se stará o děti se zvláštními potřebami, nemocné, opuštěné, má v sobě kousek Matky Terezy. Je svědomím společnosti. Lidé v jeho okolí jej potřebují, aby si u něho ověřovali, co je lidskost."

23.9.2011 - "Víkenďák"

23. - 25. 9. jsme byli s manželem a Kačenkou na víkenďáku s APROPEM na hotelu JAVOR v Malé Úpě. Jsme členy tohoto sdružení, které úzce spolupracuje se Základní školou v Soudné (dříve zvláštní školou), kam denně vozím naší Kačku. Apropo má od roku 2002 zřízenu rehabilitační třídu pomocné školy pro mentálně a tělesně postižené děti. Ve škole pomáhá vytvářet zázemí pro velmi těžce postižené děti školního věku. Sdružení pomáhá rodinám s postiženými dětmi vést plnohodnotný život. Mimo jiné se mají rodiny s dětmi možnost setkávat nejen na různých akcích v průběhu roku, dílničkách všeho druhu, ale také Apropáci pořádají každoročně víkendové pobyty pro rodiče s dětmi. Škoda, že nás tentokrát kvůli nemocem bylo jen pět rodin a dvě asistentky Anička s Ditkou, které měly připravený program nejen pro děti. Pojaly ho jako KRAKONOŠŮV. Mimo to dětem ještě před příjezdem Anička z místnosti, ve které mají na hotelu posilovací stroje, vytvořila nádhernou hernu, kam moc rádi chodily. Pořádala se tady i diskoška, na kterou se děti moc těšily. Nám rodičům dopřály Anička s Ditkou i spoustu času, který jsme mohli využít my dospěláci jen sami pro sebe, protože se našim zlatíčkům věnovaly a plnily s nimi různé úkoly. V neděli dopoledne ještě děti plnily v jídelně poslední úkoly, aby byl Krakonoš spokojený. Potom mu všechny děti společně poděkovaly pokřikem: „Krakonoši děkujemééé!!!…….“ Jedna z maminek slavila před tím čtyřicetiny a připravila v pátek večer pohoštění, takže jsme s Mírou a Kačkou v sobotu odpoledne vyrazili do Trutnova pro kytku a malý dáreček i za ostatní a dodatečně večer pogratulovali.
Jeden tatínek byl v práci ,,šikovný´“ a trávil víkend s nohou v sádře, takže jsem ještě koupila pastelky voskovky a každé s dětí mu muselo na ni něco nakreslit. Docela se jim to líbilo a vyřádily se.
Všichni i rodiče dostaly Krakonošův glejt jako upomínku na víkenďák a proběhlo i předání keramické medaile nejpohodovější mamince Míle Maršíkové za to, jak perfektně zvládá oba dva kluky.

I když mi manžílek moje pleteníčko s sebou zakázal vzít, aspoň ruličkování jsem si prosadila a pár jich po večerech namotala. Zkusila si to i maminka Monika a šlo jí to:)

Byl i výlet a myslím, že jsme si víkenďák všichni užili a budeme se těšit na další společné setkání.

30.7.2011 - APROPO a Limonádový Joe na Blatech

Šťastné děti, pohodové slečny a mladíky v kovbojských kloboucích jste mohli potkávat v prvním srpnovém týdnu na Blatech. Přijeli jsme na Dianu již počtvrté na letní integrovaný tábor. Inspirací k táborovému tématu nám byl film Limonádový Joe. A proto se z nás na týden stali kovbojové. Byla mezi námi indiánka, Limonádový Joe, Winnifred, Hogofogo, Tornádo Lou, pistolník Grimpo, bankéř, Doug Badman, šerif s chotí i barové tanečnice.

Již během neděle jsme společnými silami změnili celé první patro na SALOON, banku a bar, kde se za dolary dalo koupit něco dobrého na zub a samozřejmě Kolalokova limonáda. Byli jsme svědky nevídané krádeže, kdy do našeho městečka vběhl padouch a Limonádovému Joeovi ukradl věrného koníka. Všichni jsme ale věřili šerifovi a jeho pomocníkům, že zloducha chytí a koníka vrátí do rukou Limonádového Joea.

V pondělí jsme od krásné indiánky získali pírko a vyrobili si čelenky. Celý den se nesl v indiánském duchu. Plavili jsme se na kanoích po Stříbrném jezeře a probudili ze spánku 128 let spícího indiána. Byl to neopakovatelný zážitek vidět probouzet se člověka po tolika letech, trochu strašidelné a hodně napínavé.

Další den jsme se rozdělili do skupinek a celý ho strávili na čundru v divoké přírodě. Každý si zvolil vlastní cestu, mnohdy dlouhou a bahnitou. Vařili jsme na ohni v kotlíku a užili si spoustu legrace. Tančilo se, naučili jsme se country taneček a opět mládli smíchem. Jezdilo se na koních, bojovalo v lese a někdo se koupal v bazénu.

Čtvrtek jsme prožili na ranči – jezdili jsme na oslíkovi, stříleli z pušky, luku, házeli jsme podkovou a vrhali nože. Všichni kovbojové rýžovali zlaté valouny, dívali jsme se na rodeo a jezdili v kočáře. A v autobuse jsme zpívali: Máme rádi Aničku, Honzíka, Adámka... všechny! Všechno nejlepší!

Páteční dopoledne bylo ve znamení hazardu. Naše městečko se proměnilo v jedno velké kasino. Hrály se karty, ruleta, skořápky, dostihy, pexeso a vyhrávaly se peníze. Ty jsme hned mohli utratit v našem baru – a za co? Za Kolaloku! Odpoledne jsme se učili zacházet s lasem a bičem. A pak rychle oprášit klobouky, obléknout sváteční košile a vyrazit na country bál. Naši skvělou náladu ještě pozvedlo dopadení padoucha a nalezení Joeova bělouše. Zkrátka spravedlnosti bylo učiněno zadost!

A sobota? Ještě teď se musím přemáhat, abych se nerozbrečela. Sobota je loučení a moře slz. Tančili jsme country taneček pro rodiče. Všichni se moc snažili, všichni byli krásní a úžasní. Úžasné tety a strejdové, znavení celotýdenním programem, ale v srdcích odhodlaní pokračovat ještě další týden s báječnými dětmi.

A na závěr – malé tajemství: Už máme téma příštího tábora!

Moc se těšíme.

11.7.2011 - Rákosníček V.

Psycho-rehabilitační pobyt Denního stacionáře APROPO - Nech brouka žít!

Ráda Vám popíšu, kde jsme s holkami a kluky z Denního stacionáře APROPO strávili první červencový týden. Po rozloučení s rodiči jsme nasedli do autobusu a vyjeli směr Smržovka. Tentokrát jsme se zabydleli v Evropském výtvarném centru (dále jen EVC) Sněženka. Na pondělním programu byla návštěva liberecké ZOO, a i když nám trošku zapršelo, výlet se nám vydařil. Večer nás čekala přehlídka hmyzích masek, od toho byl odvozen název a náplň celého psycho-rehabilitačního pobytu. Místo asistentů se objevila včelka Mája a Vilík, hodná sršní královna, komár, mandelinka, zlatohlávek, motýlek, brouk Pytlík, luční koník Hop, cvrček s housličkami, dobrosrdečná můra, světluška, vosička, beruška, pavoučice a muška jenom zlatá. A ty všichni se večer představili přítomným holkám a klukům v mravenčích maskách.

Každé ráno nejenom to úterní jsme po snídani začínali Hemžením s včelkou Májou a její hodinou muziko hrátek. Hned potom se nás ujala pracovnice EVC a tiskali a malovali jsme pastelkami, voskovkami, barvami až jsme byli barevní nejenom za ušima, ale zabarvili jsme si ruce, nohy i kolečka vozíků. V ateliéru nám bylo dobře, ale už jsme se těšili ven na odpolední soutěže – sbírání pilu, hledání a prohlížení brouků pod lupou, koulení kuličky, zpívání písniček o broučcích a několik dalších.

Středa byla stejně nabitá, možná ještě o trošku víc. Dopoledne přijeli psi z o. s. Psí srdce, se kterými se už dobře známe. A dokonce nám pan Zemánek a pan Peterka přivezli ukázat opravdové včely ve skleněném úlu. Odpoledne jsme nemohli vynechat procházku do města a návštěvu cukrárny. Místo večeře jsme měli táborák a opékali párky na ohni a aby toho nebylo málo, ještě pro nás byla připravená stezka odvahy. Ale protože pršelo, tak jsme měli cestičku ze světýlek uvnitř a hledali jsme světlušku ne v lese, ale po chodbách Sněženky. Nikdo se neztratil a rádi jsme zalezli do postelí.

Ve čtvrtek byli přichystané další broučí úkoly a jeden mimořádně sladký, toho jsme se všichni účastnili velmi rádi – dělali jsme čokoládová vosí hnízda. Odpoledne nás čekal ještě jednou výtvarný ateliér, ale tentokrát přišla na řadu keramika. Co jiného jsme mohli z hlíny vyrábět než broučky a paloučky, dělali jsme je s chutí a můžete se na ně přijít podívat a možná si výrobky i koupit na našem listopadovém benefičním představení v Masarykově divadle. Večer byl završen očekávanou broučí diskotékou.

V pátek jsme se pomalinku připravovali k odjezdu, po náročných dnech hráli hry, zpívali s kytarou, soutěžili ve stolním fotbálku a vyráběli bubliny dlouhé skoro jako autobus. Čekalo nás už jen vyhodnocení, ze kterého si každý odnesl něco dobrého, medaili a diplom a sbalili jsme si kufry a trošku unavení, ale hodně spokojení jsme se vydali na cestu do Jičína.

Ráda bych za všechny poděkovala Nadaci zdraví pro Moravu, která finančním příspěvkem usnadnila realizaci psycho-rehabilitačního pobytu. Děkujeme za společné okamžiky a zážitky, které jsme si odvezli sebou domů.

20.5.2011 - Víkendový pobyt ve Vysokém nad Jizerou

Náš víkendový pobyt ve Vysokém nad Jizerou začal v pátek 20. 5. v podvečer. Ubytováni jsme byli v hotelu Větrov. Protože byl krásný večer, hned po večeři jsme se vydali na procházku do blízkého okolí. Občerstveni horským vzduchem jsme se svěží vraceli zpět, abychom se stihli připravit na večerní program. Čekal nás totiž „kloboukový bál“.

Přehlídka klobouků byla opravdu pestrá. K vidění byly klobouky pojaté v duchu elegantní anglické módy, stejně jako klasické slamáky či mexické sombrero. Ve víru tance jsme si vzájemně půjčovali jednotlivé modely a užili si přitom nemálo legrace.

Ráno nás probudily paprsky slunce vycházejícího nad vrcholky hor. Na hotelové terase jsme se nejprve netradičně pozdravili. Přivítali jsme se totiž pomocí rozličných nástrojů. Pod vedením Mirky jsme záhy rozvlnili svá těla v rytmu samby. Tak příjemný začátek dne člověk nezažívá často, tedy alespoň já ne.

Dopoledne jsme připravili pro účastníky výtvarnou dílnu. Její náplní bylo plstění z velice příjemného materiálu – ovčího rouna. Aby se mohl zapojit opravdu každý, tedy i děti, plstili jsme mýdla. Během práce jsme si užívali pestrou kombinaci barev, měkoučké rouno i lahodnou vůni.

Po vydatném obědě každý ocenil chvilku klidu. Odpoledne jsme se odpočatí vydali na další vycházku. Tentokrát nám však počasí přálo méně. Záhy se nad námi začala stahovat olověná mračna, která nás přiměla pomyslet na brzký návrat. V dalším průběhu odpoledne jsme zůstali v hotelu a pokračovali v plstění. Tentokrát jsme však vyráběli brože.

Večeři jsme si chtěli připravit na grilu. Déšť právě ustal a tatínkové s pomocí chlapců se pustili do roztápění. Když však bylo uhlí správně rozpálené, začalo opět pršet. Naštěstí byl pan kuchař na tuto variantu připraven, takže jsme se večeře nakonec dočkali. Místo na grilu však byla připravena v troubě. Po náročném dni nám to vůbec nevadilo. Počasí se mezitím umoudřilo a mohli jsme se jít pokochat okouzlujícími rozhledy na panorama Krkonoš.

V neděli 22. 5. ráno nás tradičně čekala cesta za pokladem. Děti s pomocí rodičů na trase statečně splnily všechny úkoly. Nalezený poklad byl zaslouženou odměnou pro všechny účastníky. Cestou zpět jsme si prohlédli kostel Dr. Karla Farského a poté stihli navštívit i místní muzeum. Z expozice nás nejvíce zaujal pohyblivý betlém a ukázky dobových lyží.

Když jsme se po návratu do hotelu sešli ke společnému hodnocení víkendovky, nezbylo nám, než litovat, že z pěkného programu nás čeká již jen závěrečný oběd. I přes nezdařené grilování jsme byli všichni nad míru spokojeni. Poslední tečkou za naším pobytem ve Vysokém bylo rozdávání zasloužených diplomů, medailí a nezbytná káva na terase. Rozloučili jsme se posledním pohledem na okolní horskou krajinu a s dobrým pocitem se vraceli do svých domovů.

16.1.2011 - Den s Apropem

V pátek jsme otevřeli pro veřejnost prostory Apropa. Všichni přítomní se mohli nejenom všude podívat, ale leccos si i vyzkoušet. Hrála se Boccia, Divadlo herců s postižením KULA zahráli svou hru Hmyzáci, nechyběla čokoládová fontána a další zajímavosti. Podpořit nás přišel pan starosta Ing. Martin Puš a pan senátor Ing. Josef Táborský. Všem děkujeme, že jste přišli a strávili s námi pěkný den!

Fota z akce ve fotogalerii a další na http://jankcelis.rajce.idnes.cz/Den_s_Apropo_vJicine/